Ahoj zdravím všechny čtenáře těchto stránek. Jmenuju se Bazz a jsem francouzský buldoček. Narodil jsem se 18.ledna.2008 u paní Molnárové v Budislavy u Tábora. Celkem se nás narodilo 6. Tři jsme byli černí, dva strakatí a jeden můj bráška měl takovou pískovo-zlatou barvu, jako naše maminka. Teď už vím že se té barvě říka fawn. To dá rozum že sem to hned nevěděl. Byl jsem rád že jsem v teplíčku u maminky a měl sem co dát do bříška:-) a nějaké cizí názvy mě nezajímali. Všichni jsme byli zdraví a rostli jsme jako z vody. Už sme jen nejedli a spinkali, ale už sme začali prozkoumávat okolní svět. Ale nikam daleko sme se nedostali, stačilo pár kroků a už nás bolely tlapičky a byli sme rádi že se můžeme zase natáhnout :-). Jak běžel čas začali se okolo nás dít podivné věci. V našem domečku kde sme měli pelíšek, začalo být podezřele živo. Začali se na nás chodit dívat úplně cizí lidé. Podle toho co říkali sme se jim moc líbili, ale mě a mojim sourozencům se lidi nelíbili vůbec, teda ze začátku. Nakonec zvědavost zvítězila nad strachem. Moji sourozenci začali být pomalu, ale jistě zamluvení, teda aspoň tak to vždycky říkali lidé mojí druhé mamince paní Molnárové. Pochopil jsem to tak že už mají zamluvený svůj nový domov. A já pořád nic :-(..Začal sem se bát, že já se nikomu nelíbím a nikdo mě jako kamaráda nebude chtít. Ale jak se později ukázalo, bál jsem se zbytečně:-)..Jednoho dne sotva jsem se rozkoukal a nabaštil, jsem zaslechl na dvorku nějaké cizí hlasy, které říkaly: chtěli bychom černého pejska...Jůůt ten popis sedí na mě, řekl jsem si. Pak vešli dovnitř, byli mi hned sympatičtí, byl to pár mladých lidí, kteří se hned ke mě vrhli a začli si mě chovat. Pak jsem uslyšel tu větu na kterou jsem takovou dobu čekal: Líbí se nám, my bysme si ho vzali. Hurá už i já jsem zamluvený:-). Pak jsem ještě z venku zaslechl něco o 7. březnu, sice sem nevěděl co to je,ale čekal jsem na 7. března:-). Jednou večer za mnou přišla moje druhá maminka a řekla mi: Tak pejsku zítra už budeš mít pelíšek jinde. Těšil jsem se, ale zároveň jsem se bál..Budu tam mít taky pelíšek, budu mít co dát do bříška a hlavně jsem byl smutný z toho že už nebudu s maminkou a sourozencema..ale co, něco končí a něco nového začíná. A už tu byl ten večer z velkým V. Moji páníčci co slíbili to splnili a ja už seděl v autě a vezl se do nového domova..Tak to by na úvod stačilo.Moje další příhody, zase příště. Haf a pac. Váš BAZZ
